Detail předmětu

Ekologické inženýrství

FEKT-MEKIAk. rok: 2018/2019

Předmět se věnuje strategii trvale udržitelného rozvoje, základním zákonům ekologie, životnímu prostředí člověka, bioklimatologii. Dále chemickým aspektům životního prostředí, ekotoxikologii, fyzikálním aspektům životního prostředí - působení a hodnocení hluku, vibrací, elektrostatických, magnetických a elektromagnetických polí, radioekologii, světlu, teplu. Vysvětluje elektromagnetickou kompatibilitu, monitorování základních parametrů životního prostředí, architekturu geografického informačního systému jako základu ekologických informačních systémů, dálkový průzkum Země. Uvádí hygienické limity fyzikálních polí. Probírá také nakládání s odpady a legislativu životního prostředí.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

5

Výsledky učení předmětu

Absolvent předmětu je schopen :
- vysvětlit základní zákony ekologie,
- vyjmenovat mezní činitele v ekologii,
- vyjmenovat parametry biologické potřeby člověka a pohody prostředí,
- popsat parametry hluku, vibrací a ultrazvuku v životním prostředí a popsat jejich účinky na člověka,
- vysvětlit vznik elektrostatického a magnetického pole Země,
- popsat interakce elektromagnetických polí a ionizujícího záření s biologickými strukturami,
- interpretovat hygienické limity fyzikálních polí v životním prostředí,
- vysvětlit princip ekologických auditů a posuzování vlivu na životní prostředí,
- vysvětlit princip geografického informačního systému a aplikaci v ekologických informačních systémech,
- popsat základní principy a funkční bloky měřicích systémů pro ekologii,
- diskutovat principy nakládání s odpady.

Prerekvizity

Student, který si zapíše tento předmět by měl být schopen :
- vysvětlit základní principy fyzikálních polí,
- vysvětlit základy fyzikální chemie,
- ovládat základní principy a zákony elektrotechniky,
- interpretovat základní jednotky fyzikálních veličin,
- ovládat základy biologie a fyziologie člověka.
Obecně jsou požadovány znalosti na úrovni bakalářského studia.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT. Metody vyučování zahrnují přednášky a laboratoře. Předmět využívá e-learning.

Způsob a kritéria hodnocení

Až 40 bodů za laboratorní cvičení - body student získá za 6 protokolů a 1 tématický projekt,
až 60 bodů za ústní část zkoušky.
Pro úspěšné složení zkoušky je nutné získat z ústní části alespoň 10 bodů.
Zkouška je zaměřena na ověření základních vědomostí z principů ekologie, interakcí fyzikálních polí s biologickými strukturami včetně hygienických limitů a znalostí funkčních bloků měřicích systémů.

Osnovy výuky

1. Strategie trvale udržitelného rozvoje. Základní zákony ekologie.
2. Životní prostředí člověka, bioklimatologie.
3. Chemické aspekty životního prostředí, ekotoxikologie.
4. Fyzikální aspekty životního prostředí - působení a hodnocení hluku, vibrací.
5. Elektrostatická a magnetická pole v životním prostředí.
6. Elektromagnetická pole a elektromagnetická kompatibilita.
7. Radioekologie.
8. Světlo, kolorimetrie.
9. Monitoring biosféry a fyzikálních polí v životního prostředí.
10. Měřicí systémy pro kontrolu ovzduší.
11. Měřicí systémy fyzikálních polí. Hygienické limity.
12. Geografické informační systémy, ekologické informační systémy.
13. Nakládání s odpady. Legislativa životního prostředí.

Učební cíle

Cílem předmětu je poskytnout studentům základní informace o zákonech ekologie, bioklimatologii, technických aspektech životního prostředí, měřicích systémech pro monitorování biosféry i fyzikálních polí, hygienických limitech, geografických informačních systémech, ekologických informačních systémech, legislativě a nakládání s odpady.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění :
Laboratorní výuka je povinná, řádně omluvené zameškané laboratorní cvičení lze po dohodě s vyučujícím nahradit.

Základní literatura

Tolgyessy,J. a kol.: Chémia,biológia a toxikológia vody a ovzduší.SAV,Bratislava 1985.
Rozman J., Sadovský P., Čermák D.: Diagnostika životního prostředí. VUT FEI, Brno, 2000
Rozman J., Pospíchal Z.: Ekologické inženýrství. Projekt Phare,VŠB-TU Ostrava, 1996

Doporučená literatura

Kiely G.: Environmental Engineering. McGraw Hill, Boston, 1997 (EN)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program EEKR-M1 magisterský navazující

    obor M1-BEI , 1. ročník, letní semestr, povinný

  • Program EEKR-CZV celoživotní vzdělávání (není studentem)

    obor ET-CZV , 1. ročník, letní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

39 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

Strategie trvale udržitelného života. Základní pojmy a zákony ekologie.
Životní prostředí člověka, bioklimatologie.
Chemické aspekty v ŽP, ekotoxikologie.
Fyzikální aspekty v ŽP : hluk, vibrace, elektrostatická a magnetická pole, elektromagnetická pole a ionizující záření, světlo, teplo.
Elektromagnetická kompatibilita. Radioekologie.
Metody ochrany před nepříznivými účinky fyzikálních polí, nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin a limity dávek.
Monitorování základních parametrů ŽP, měřicí systémy aplikované pro fyzikální pole.
Ekologické informační systémy : koncepce, architektura, geografické informační systémy.
Nakládání s odpady. Mezinárodní úmluvy pro ochranu ŽP.
Legislativa ŽP. Integrovaný záchraný systém ČR.

Laboratorní cvičení

13 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Osnova

Měření zvuků a hluku, analýza hlukového pozadí, doba dozvuku v místnosti, hluková mapa. Měřicí systém Bruel-Kjaer Pulse.
Měření osvětlení pracovních míst, mapa osvětlení místnosti. Luxmetry a jasoměr Konica Minolta LS 100.
Měření intenzit a spekter elektromagnetických polí systémem EMR 300. Programové prostředí Comsol Multiphysics.
Dozimetrie ionizujícího záření. Dozimetry a radiometr RP 2000A.
Geografický ionformační systém ArcView a jeho využití při tvorbě map.
Měření tepelných reliéfů obytných staveb IR teploměrem a termovizní kamerou.
Měření ventilace v interiéru. Fotoakustický detektor koncentrace plynů INNOVA 1312.