Detail předmětu

Cyklus přednášek ke státní závěrečné zkoušce 1

FaVU-CPZZ-IAk. rok: 2017/2018

První polovina dvousemestrálního kurzu seznamujícího studenty s tematickými okruhy magisterské státní závěrečné zkoušky. Přednášky vedou garanti jednotlivých okruhů k SZZ. V každé přednášce se studenti seznámí s tematickým rozsahem jednoho státnicového okruhu a se základní a doporučenou studijní literaturou.

Výsledky učení předmětu

Po absolvování kurzu mají studenti představu o struktuře okruhů ke SZZ. Znají jednotlivá témata, jsou si vědomi jejich rozsahu a znají základní i rozšiřující literaturu, která umožňuje další individuální studium těchto témat.

Prerekvizity

Žádné.

Doporučená nebo povinná literatura

Marita STURKEN – Lisa CARTWRIGHT, Studia vizuální kultury, Praha: Portál, 2009.
Marta FILIPOVÁ – Matthew RAMPLEY (eds.), Možnosti vizuálních studií: obrazy, texty, interpretace, Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění, 2007.
Nicolas MIRZOEFF, Úvod do vizuální kultury, Praha: Academia, 2012.
Yve-Alain BOIS – Benjamin Buchloh – Hal FOSTER – Rosalind KRAUSSOVÁ, Umění po roce 1900, Praha: Slovart, 2007.
Anour ABDEL–MALEK – Chinua ACHEBE – Aimé CÉSAIRE – Achille MBEMBE – Edward W. SAID – Ngũgĩ WA THIONGʼO, Postkoloniální myšlení II, Praha: tranzit.cz, 2011.
Karel CÍSAŘ (ed.), Sochy v ulicích III. Stav věcí, Brno: Dům umění města Brna, 2012.
Hans Ulrich OBRIST, Stručná historie kurátorství, Kutná Hora: Galerie Středočeského kraje, 2012.
David KORECKÝ (ed.), Médium kurátor: role kurátora v současném českém umění, Praha: Agite/Fra, 2009.
Claire BISHOP, Installation Art, London: Tate Publishing, 2011.
Jakub STEJSKAL, „Umění, ideologie a estetika“, in: Pavel ZAHRÁDKA (ed.), Estetika na přelomu milénia, Brno: Barrister & Principal, 2010.
Josef FULKA, Psychoanalýza a francouzské myšlení, Praha: Herrmann & synové, 2008 (část I).
Wolfgang WELSCH, Naše postmoderní moderna, Praha: Zvon, 1994.
Rosalind KRAUSS, „Sochařství v rozšířeném poli“, in: Karel CÍSAŘ (ed.), Sochy v ulicích III. Sochy v ulicích, Brno: Dům umění města Brna, 2012, s. 130–143.
Karsten SCHUBERT, The Curator’s Egg, Londýn: Ridinghouse, 2009.
Bojana PEJIĆ (ed.), Gender check: A reader. Art and Theory in Eastern Europe. Kolín nad Rýnem: Verlag der Buchhandlung Walther König, 2010.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT .

Způsob a kritéria hodnocení

Zápočet.

Jazyk výuky

čeština

Osnovy výuky

1. Vizuální kultura: populární vizuální kultura a její reflexe v umělecké praxi a v teorii; masová média a umění; obrazy ve vědě a umění; obrazy, vidění a moc.
2. Umění a kritika ideologie: pojem ideologie a marxistická myšlenková tradice (Eagleton); umění na pozadí dialektiky základny a nástavby (teorie odrazu, Lukács, Gramsci); „afirmativní kultura“ (Marcuse) a „společnost spektáklu“ (Debord); politická angažovanost a autonomie umění (Brecht, Benjamin, Adorno); aktuální debata (Rancière, Badiou).
3. Globální svět umění a politika identity. Role umění v konstrukci a kritice identity, koncept orientalismu (Edward Said); „ti druzí“ v umění – umění a feminismus (A. Piper, C. Sherman), queer art (R. Mapplethorbe, AA Bronson), etničtí druzí (D. Hammons, F. Wilson); umění a identita v postkoloniální situaci, posun ke globálnímu umění: expanze formátu bienále; „exotické regiony“ na mapě světa umění (bývalý Východ, Latinská Amerika, Asie) a významné instituce a umělci, jež tyto regiony reprezentují.
4. Umění a psychoanalýza: hlavní směry psychoanalýzy a jejich základní pojmy (Freud, Jung, Lacan); filosoficko-politické implikace psychoanalýzy (Deleuze/Guattari, Žižek, feminismus); psychoanalýza jako inspirační zdroj (surrealismus, feministické umění) a jako interpretační metoda umělecké kritiky (Krauss, Foster).
5. Reprezentace těla v umění (druhé) poloviny 20. století. Umělcovo vlastní tělo. Význam těla v aktivistickém umění - feminismus (Women Artists in Revolution – Lippard, Women House, Judy Chicago, Judith Buttler, Julia Kristeva…), hnutí sexuálních minorit (queer art, ACT UP, Robert Mapplethorpe), sociální umění (tělo a handicap, tělo a bolest - Bob Flanagan, Alison Lapper…). Přesahy umění k medicíně, biologii a humanitním vědám.
6. Postmoderní myšlení a umění: přehled hlavních teoretických pojetí postmodernismu – v architektuře (Venturi, Jencks), filosofii (Lyotard, Foucault, Deleuze/Guattari, Derrida), sociologii (Baudrillard, Baumann) a teorii umění (Jameson, Krauss, Crimp, Foster); postmodernismus v umění – apropriace a postkonceptuální tendence (Sherman, Levine, Salle, Prince); americká malba 80. let (Schnabel, Basquiat, Haring); transavantgarda, Neue Wilde, soc-art a moskevská konceptuální škola.
7. Umění za hranicemi galerie: Land art (Robert Smithson, Michael Heizer), místně specifické (site-specific) umění (Richard Serra, Gordon Matta-Clark), umění ve veřejném prostoru.
8.Institucionální teorie umění: uchopení otázky po definici umění v angloamerické analytické estetice; antiesencialismus (Weitz, Kennick, Ziff); Arthur C. Danto – koncepce světa umění a konce umění; George Dickie – institucionální definice umění; kritika institucionálního přístupu (Wollheim, Cohen, Diffey).
9. Kurátorství a galerijní provoz. Typologie institucí tvořících současný galerijní provoz (muzeum umění, výstavní síň, nadace, privátní galerie, veletrhy, bienále); historická proměna role kurátora (od správce sbírek ke kurátorovi-autorovi); stručné dějiny kurátorství (Szeeman, Lippard, Hulten, Bourriaud, Lind, Enwezor…); významné osobnosti českého kurátorství po r. 1989 (Císař, Jeřábková, Ševčíkovi aj.).
10. Instalace jako strategie / instalace jako médium. Princip ready-made a „de-skilling“ jako východiska instalačního umění (Marcel Duchamp, Kurt Schwitters, výstavy dadaistů a surrealistů), vývoj a podoby instalace v umění druhé poloviny 20. století a na počátku 21. století (videoinstalace – Doug Aitken; hybridní „monumenty“ – Thomas Hirschhorn; percepční spektákl – Olafur Eliasson, galerie jako mizanscéna – Christoph Büchel, Thomas Zipp).

Cíl

Cílem kurzu je seznámit studenty s jednotlivými okruhy ke SZZ. Představit je v jejich tematické šíři a identifikovat vazby mezi dílčími aspekty okruhu (všechny okruhy zahrnují jak aspekt dějin výtvarného umění, případně vizuální kultury, tak aspekt teorie a filosofie umění). Studenti se rovněž seznámí se základní, doporučenou a rozšiřující literaturou, kterou mohou využít pro individuální přípravu k SZZ.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Povinná účast (nejvýše dvě nepovolené absence za semestr).

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program magisterský navazující

    obor AGD2 , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor APD , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor AGD1 , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor ATD , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor AEN , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor APE , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor AVI , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor AFO , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor AIN , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor AMU , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor AS2 , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor AM1 , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor AM3 , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor AM2 , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor AS1 , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný
    obor AKG , 1. ročník, zimní semestr, 2 kredity, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor