Rozpustnost huminových kyselin ve vodných roztocích

Solubility of Humic Acids in Aqueous Solutions

abstract

Czech

Huminové kyseliny jsou, stejně jako ostatní huminové látky, definovány pouze na základě rozpustnosti. Nejsou tedy chemických individuem ale směsí organických látek různé struktury, vlastností a molekulové hmotnosti. Jestliže jsou huminové kyseliny definovány jako frakce huminových látek, která je nerozpustná při pH < 2, nabízí se možnost rozdělit tuto směs dále na užší frakce podle rozpustnosti při různém pH [1]. V tomto příspěvku byly huminové kyseliny izolované z lignitu těženého v Mikulčicích rozpouštěny v tzv. univerzálním pufru (NaOH-H3PO4-CH3COOH-H3BO3) o různém pH v rozsahu 2 - 12. Přestože již v pufru o počátečním pH = 2,13 se rozpustilo 1,7 % huminových kyselin, rozpustnost pro pufry s počátečním pH 7,8 nepřekročila 10 %. Maximální rozpustnosti bylo dosaženo při pH = 11,6. Původní vzorek obsahoval 30,2 % popela, všechny frakce extrahované v kyselé oblasti měly zvýšený obsah popela, zatímco frakce získané rozpouštěním v alkalických roztocích měly obsah popela nižší než původní vzorek. Významného snížení obsahu popelovin bylo dosaženo pouze pro počáteční pH = 7,8 (8,5 %). Elementární analýza ukázala, že všechny extrahované frakce mají více kyslíku a méně vodíku než původní vzorek, což ukazuje na zvýšené množství kyslíkatých funkčních skupin odpovědných za rozpustnost huminových kyselin.

Humic acids were dissolved in buffers with various initial pH values. Obtained fractions were measured by UV/VIS and FT-IR spectroscopy.

humic acids, solubility, buffer

KLUČÁKOVÁ, M., SEDLÁČEK, P., PILNÝ, O.

1. 9. 2005

Tatranské Matliare

1336-7242

ChemZi

1

1

133

133

1