Publication detail

Ex vivo testování mechanických vlastností metakarpálních/metatarzálních kostí psů po simulovaném vyjmutí implantátů

Original Title

Ex vivo testování mechanických vlastností metakarpálních/metatarzálních kostí psů po simulovaném vyjmutí implantátů

Czech Title

Ex vivo testování mechanických vlastností metakarpálních/metatarzálních kostí psů po simulovaném vyjmutí implantátů

Language

cs

Original Abstract

Koncepce stabilní fixace fraktur a brzkého návratu funkce postižené končetiny je z pohledu humánní i veterinární medicíny totožná a opírá se zejména o chirurgické techniky interních metod fixace fraktur (15). To ovšem přináší vyšší invazivitu zákroku v porovnání s externí skeletní fixací nebo konzervativními metodami léčby fraktur. V určitých lokalizacích fraktur u lidí i zvířat je rozhodování o typu fixace velmi specifické, často přináší i specifické typy komplikací a výsledky léčby tak mohou být výrazně ovlivněny (4, 19, 20, 25, 35). V komplikacích hojení zlomenin můžeme pozorovat prodlouženou dobu hojení, nezhojení fraktury nebo vznik refraktury například po vyjmutí implantátů (2, 20, 22, 30). K prodloužení doby hojení nebo nezhojení zlomeniny může dojít z důvodu relativně slabého intraoseálního krevního zásobení v některých lokalizacích, infekce, mechanického selhání fixace a řady biologických faktorů ze strany pacienta (21, 33). V oborech humánní i veterinární traumatologie je při porovnávání výhod a nevýhod chirurgických intervencí potřeba zvažovat rovněž dnes velmi aktuální techniky minimálně invazivní léčby fraktur (24, 29, 32). Po zhojení fraktury je sice z dlouhodobého pohledu lépe implantáty vyjmout, nicméně při následném plném zatěžování končetiny, bezprostředně po vyjmutí implantátů, může dojít ke komplikaci v podobě refraktury v okamžiku, kdy kost po zhojení zlomeniny není ještě na danou zátěž plně adaptována a remodelována (3, 22). Proto je třeba vždy důkladně zvážit, zdali implantáty vyjmout či ponechat a zvolit vhodný časový harmonogram (9, 34). Predilekčním místem k refrakturám mohou být právě otvory v kosti po vyjmutí implantátů použitých k fixaci zlomeniny

Czech abstract

Koncepce stabilní fixace fraktur a brzkého návratu funkce postižené končetiny je z pohledu humánní i veterinární medicíny totožná a opírá se zejména o chirurgické techniky interních metod fixace fraktur (15). To ovšem přináší vyšší invazivitu zákroku v porovnání s externí skeletní fixací nebo konzervativními metodami léčby fraktur. V určitých lokalizacích fraktur u lidí i zvířat je rozhodování o typu fixace velmi specifické, často přináší i specifické typy komplikací a výsledky léčby tak mohou být výrazně ovlivněny (4, 19, 20, 25, 35). V komplikacích hojení zlomenin můžeme pozorovat prodlouženou dobu hojení, nezhojení fraktury nebo vznik refraktury například po vyjmutí implantátů (2, 20, 22, 30). K prodloužení doby hojení nebo nezhojení zlomeniny může dojít z důvodu relativně slabého intraoseálního krevního zásobení v některých lokalizacích, infekce, mechanického selhání fixace a řady biologických faktorů ze strany pacienta (21, 33). V oborech humánní i veterinární traumatologie je při porovnávání výhod a nevýhod chirurgických intervencí potřeba zvažovat rovněž dnes velmi aktuální techniky minimálně invazivní léčby fraktur (24, 29, 32). Po zhojení fraktury je sice z dlouhodobého pohledu lépe implantáty vyjmout, nicméně při následném plném zatěžování končetiny, bezprostředně po vyjmutí implantátů, může dojít ke komplikaci v podobě refraktury v okamžiku, kdy kost po zhojení zlomeniny není ještě na danou zátěž plně adaptována a remodelována (3, 22). Proto je třeba vždy důkladně zvážit, zdali implantáty vyjmout či ponechat a zvolit vhodný časový harmonogram (9, 34). Predilekčním místem k refrakturám mohou být právě otvory v kosti po vyjmutí implantátů použitých k fixaci zlomeniny

BibTex


@article{BUT163332,
  author="Lucy {Vojtová}",
  title="Ex vivo testování mechanických vlastností metakarpálních/metatarzálních kostí psů po simulovaném vyjmutí implantátů",
  annote="Koncepce stabilní fixace fraktur a brzkého návratu funkce postižené končetiny je z pohledu humánní i veterinární medicíny totožná a opírá se zejména o  chirurgické techniky interních metod fixace fraktur (15). To ovšem přináší vyšší invazivitu zákroku v porovnání s externí skeletní fixací nebo konzervativními metodami léčby fraktur. V určitých lokalizacích fraktur u lidí i zvířat je rozhodování o typu fixace velmi specifické, často přináší i  specifické typy komplikací a výsledky léčby tak mohou být výrazně ovlivněny (4, 19, 20, 25, 35). V komplikacích hojení zlomenin můžeme pozorovat prodlouženou dobu hojení, nezhojení fraktury nebo vznik refraktury například po vyjmutí implantátů (2, 20, 22, 30). K prodloužení doby hojení nebo nezhojení zlomeniny může dojít z důvodu relativně slabého intraoseálního krevního zásobení v  některých lokalizacích, infekce, mechanického selhání fixace a řady biologických faktorů ze strany pacienta (21, 33). V oborech humánní i  veterinární traumatologie je při porovnávání výhod a nevýhod chirurgických intervencí potřeba zvažovat rovněž dnes velmi aktuální techniky minimálně invazivní léčby fraktur (24, 29, 32). Po zhojení fraktury je sice z  dlouhodobého pohledu lépe implantáty vyjmout, nicméně při následném plném zatěžování končetiny, bezprostředně po vyjmutí implantátů, může dojít ke komplikaci v podobě refraktury v okamžiku, kdy kost po zhojení zlomeniny není ještě na danou zátěž plně adaptována a remodelována (3, 22). Proto je třeba vždy důkladně zvážit, zdali implantáty vyjmout či ponechat a zvolit vhodný časový harmonogram (9, 34). Predilekčním místem k refrakturám mohou být právě otvory v kosti po vyjmutí implantátů použitých k fixaci zlomeniny",
  chapter="163332",
  howpublished="print",
  number="2",
  volume="83",
  year="2016",
  month="april",
  pages="111--116",
  type="journal article in Web of Science"
}