Publication detail

Music and Performance. Towards the Issue of the Music Performance Analysis.

SPURNÝ, L., FANČAL, P.

Original Title

Hudba a interpretace. K otázkám analýzy hudebního výkonu.

Czech Title

Hudba a interpretace. K otázkám analýzy hudebního výkonu.

English Title

Music and Performance. Towards the Issue of the Music Performance Analysis.

Type

journal article

Language

cs

Original Abstract

Tato studie představuje současný přístup k analýze hudební interpretace na základě zkoumání hudebních nahrávek. Přestože historie nahrávání hudebních dat trvá přibližně 120 let, je analýza zvukových nahrávek pro potřeby muzikologického či hudebně teoretického výzkumu poměrně novou disciplínou. (Nic na tomto tvrzení nezměnil ani rozmach srovnávací hudební vědy.) Řada odborných statí se pokouší nabídnout prostředky a metody, jež by vhodně analyzovaly interpretační výkon. Ani v této oblasti ale neexistuje pevná metodologie vědeckého zkoumání. Objevují se často vždy nanovo neobvyklé postupy, odrážející stav technologického vybavení zvukových laboratoří. Snahou je najít objektivní parametry a údaje, z typicky zvukově i časově komplikovaného hudebního záznamu či produkce v reálném čase, které lze jasně a zřetelně dokumentovat, analyzovat a porovnávat. (Jedná se často o soubor grafů, které zobrazují hudební dění dané skladby, či jejich části.) Stále platí, že z pohledu analýzy interpretačního výkonu mají nespornou výhodu zvukové nahrávky. Na rozdíl od živé produkce umožňují detailní a opakované měření časových úseků, na jejich základě zjišťujeme interpretační vývoj jednotlivce či proměnu stylu při srovnání s výkony jiných umělců, generací a interpretačních škol v různých časových obdobích. Lze rovněž vyslovit domněnku o pravdivosti častokrát opakovaného tvrzení odkazující na „adekvátní a jedině správné podání“ (národního) repertoáru. V našem přístupu jsme byli inspirováni některými zahraničními díly. V současné produkci nás zaujaly především práce Josého Antona Bowena, Nicholase Cooka a aktivity autorů soustředěných kolem Centra pro historii a analýzu hudebních nahrávek (CHARM). Navazujeme rovněž na průkopnické práce Milana Kuny a Miloše Bláhy.

Czech abstract

Tato studie představuje současný přístup k analýze hudební interpretace na základě zkoumání hudebních nahrávek. Přestože historie nahrávání hudebních dat trvá přibližně 120 let, je analýza zvukových nahrávek pro potřeby muzikologického či hudebně teoretického výzkumu poměrně novou disciplínou. (Nic na tomto tvrzení nezměnil ani rozmach srovnávací hudební vědy.) Řada odborných statí se pokouší nabídnout prostředky a metody, jež by vhodně analyzovaly interpretační výkon. Ani v této oblasti ale neexistuje pevná metodologie vědeckého zkoumání. Objevují se často vždy nanovo neobvyklé postupy, odrážející stav technologického vybavení zvukových laboratoří. Snahou je najít objektivní parametry a údaje, z typicky zvukově i časově komplikovaného hudebního záznamu či produkce v reálném čase, které lze jasně a zřetelně dokumentovat, analyzovat a porovnávat. (Jedná se často o soubor grafů, které zobrazují hudební dění dané skladby, či jejich části.) Stále platí, že z pohledu analýzy interpretačního výkonu mají nespornou výhodu zvukové nahrávky. Na rozdíl od živé produkce umožňují detailní a opakované měření časových úseků, na jejich základě zjišťujeme interpretační vývoj jednotlivce či proměnu stylu při srovnání s výkony jiných umělců, generací a interpretačních škol v různých časových obdobích. Lze rovněž vyslovit domněnku o pravdivosti častokrát opakovaného tvrzení odkazující na „adekvátní a jedině správné podání“ (národního) repertoáru. V našem přístupu jsme byli inspirováni některými zahraničními díly. V současné produkci nás zaujaly především práce Josého Antona Bowena, Nicholase Cooka a aktivity autorů soustředěných kolem Centra pro historii a analýzu hudebních nahrávek (CHARM). Navazujeme rovněž na průkopnické práce Milana Kuny a Miloše Bláhy.

English abstract

This study presents a current approach to music performance analysis. The analysis of sound recordings is still a relatively new discipline of musicology although the approximate 120 years history of the musical data recording offers a wide range of possibilities. Musical recordings are preferable to live production in terms of the description of time resources in music for they allow more detailed and repeated measurement of time periods. The effort of musicology research is to find objective parameters and data from typically sound and time complicated musical recording or production in real time, which can be clearly and distinctly documented, analyzed and compared. The acquisition of this data in musicology research has always been the domain of a music theorist in the role of a listener of a live production or a recording, registering noticeable quantitative parameters of the music stream. Current attempts to use algorithmic tools in this field focus typically on tempo and dynamics. Nowadays, the practice of recording analysis is aided occasionally by various software tools for determining specific categories, such as beat extraction and spectral analysis. We are inspired by some foreign works. In the plethora of current production we were intrigued mostly by the work by Jose Antonio Bowen, Nicholas Cook and the activity of authors concentrated around the Center for History and Analysis of Recorded Music (CHARM). While this topic is often discussed in the anglo-american musicology on a local scale this topic is rather marginal. A rare exception is the work of Milan Kuna and Milos Blaha Time and Music. About the dramaturgy of the resources in the musical and interpretative performances (1982). Current attempts to use algorithmic tools in this field focus typically on tempo and dynamics. Nowadays, the practice of recording analysis is aided occasionally by various software tools for determining specific categories, such as beat extraction and spectral analysis. We are inspired by some foreign works. In the plethora of current production we were intrigued mostly by the work by Jose Antonio Bowen, Nicholas Cook and the activity of authors concentrated around the Center for History and Analysis of Recorded Music (CHARM). While this topic is often discussed in the anglo-american musicology on a local scale this topic is rather marginal. A rare exception is the work of Milan Kuna and Milos Blaha Time and Music. About the dramaturgy of the resources in the musical and interpretative performances (1982).

Keywords

music, musicology, performance, score, interpretation research, analysis of recorded music, piano music, music audio files, Sonic Visualiser

Released

29.12.2017

Publisher

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno

Location

Brno

Pages from

109

Pages to

120

Pages count

12

URL

BibTex


@article{BUT146850,
  author="Lubomír {Spurný} and Petr {Fančal}",
  title="Hudba a interpretace. K otázkám analýzy hudebního výkonu.",
  annote="Tato studie představuje současný přístup k analýze hudební interpretace na základě zkoumání hudebních nahrávek. Přestože historie nahrávání hudebních dat trvá přibližně 120 let, je analýza zvukových nahrávek pro potřeby muzikologického či hudebně teoretického výzkumu poměrně novou disciplínou. (Nic na tomto tvrzení nezměnil ani rozmach srovnávací hudební vědy.) Řada odborných statí se pokouší nabídnout prostředky a metody, jež by vhodně analyzovaly interpretační výkon. Ani v této oblasti ale neexistuje pevná metodologie vědeckého zkoumání. Objevují se často vždy nanovo neobvyklé postupy, odrážející stav technologického vybavení zvukových laboratoří. Snahou je najít objektivní parametry a údaje, z typicky zvukově i časově komplikovaného hudebního záznamu či produkce v reálném čase, které lze jasně a zřetelně dokumentovat, analyzovat a porovnávat. (Jedná se často o soubor grafů, které zobrazují hudební dění dané skladby, či jejich části.) Stále platí, že z pohledu analýzy interpretačního výkonu mají nespornou výhodu zvukové nahrávky. Na rozdíl od živé produkce umožňují detailní a opakované měření časových úseků, na jejich základě zjišťujeme interpretační vývoj jednotlivce či proměnu stylu při srovnání s výkony jiných umělců, generací a interpretačních škol v různých časových obdobích. Lze rovněž vyslovit domněnku o pravdivosti častokrát opakovaného tvrzení odkazující na „adekvátní a jedině správné podání“ (národního) repertoáru. V našem přístupu jsme byli inspirováni některými zahraničními díly. V současné produkci nás zaujaly především práce Josého Antona Bowena, Nicholase Cooka a aktivity autorů soustředěných kolem Centra pro historii a analýzu hudebních nahrávek (CHARM). Navazujeme rovněž na průkopnické práce Milana Kuny a Miloše Bláhy.",
  address="Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno",
  chapter="146850",
  doi="10.5817/MB2017-2-11",
  howpublished="print",
  institution="Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno",
  number="2",
  volume="52",
  year="2017",
  month="december",
  pages="109--120",
  publisher="Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno",
  type="journal article"
}