Publication detail

Historie vzniku sboru Církve československé husitské v Náměšti nad Oslavou a jeho architektonicky významné budovy

Original Title

Historie vzniku sboru Církve československé husitské v Náměšti nad Oslavou a jeho architektonicky významné budovy

Czech Title

Historie vzniku sboru Církve československé husitské v Náměšti nad Oslavou a jeho architektonicky významné budovy

Language

cs

Original Abstract

Vznik Církve československé husitské byl jedním z významných důsledků politické, kulturní a náboženské transformace, kterou česká společnost prošla po roce 1918 v prvních letech samostatné Československé republiky. Příspěvek se zabývá historickými předpoklady vzniku samostatné československé církve navazující na národní náboženskou tradici (Jan Hus, Jan Ámos Komenský, Cyril a Metoděj). Poté sleduje vznik a rozvoj náboženské obce této církve v Náměšti nad Oslavou. Zvláštní pozornost věnuje dosud nedoceněné budově sboru postavené ve stylu pozdního funkcionalismu v období těsně po Mnichovské dohodě. Budova sboru je architektonicky zcela srovnatelná s jinými meziválečnými novostavbami CČS, které nacházíme v Praze nebo Brně figurujícími na stránkách učebnic moderní architektury. A ač jde o návrh studenta inženýrství, vykazuje harmonické uspořádání a znaky charakteristického stavebního projevu, kterým se novostavby československé církve v té době vyznačovaly (suterénní společenská místnost, kolumbárium a umístění hlavního chrámového vstupu na vyvýšenou terasu). Příspěvek dále sleduje i vnitřní umělecké vybavení, které z budovy sboru činí všestranně kvalitní umělecké dílo a spolu s architekturou je interpretuje v dobovém tvůrčím i náboženském kontextu. Text je doplněn aktuální fotodokumentací a původními stavebními plány.

Czech abstract

Vznik Církve československé husitské byl jedním z významných důsledků politické, kulturní a náboženské transformace, kterou česká společnost prošla po roce 1918 v prvních letech samostatné Československé republiky. Příspěvek se zabývá historickými předpoklady vzniku samostatné československé církve navazující na národní náboženskou tradici (Jan Hus, Jan Ámos Komenský, Cyril a Metoděj). Poté sleduje vznik a rozvoj náboženské obce této církve v Náměšti nad Oslavou. Zvláštní pozornost věnuje dosud nedoceněné budově sboru postavené ve stylu pozdního funkcionalismu v období těsně po Mnichovské dohodě. Budova sboru je architektonicky zcela srovnatelná s jinými meziválečnými novostavbami CČS, které nacházíme v Praze nebo Brně figurujícími na stránkách učebnic moderní architektury. A ač jde o návrh studenta inženýrství, vykazuje harmonické uspořádání a znaky charakteristického stavebního projevu, kterým se novostavby československé církve v té době vyznačovaly (suterénní společenská místnost, kolumbárium a umístění hlavního chrámového vstupu na vyvýšenou terasu). Příspěvek dále sleduje i vnitřní umělecké vybavení, které z budovy sboru činí všestranně kvalitní umělecké dílo a spolu s architekturou je interpretuje v dobovém tvůrčím i náboženském kontextu. Text je doplněn aktuální fotodokumentací a původními stavebními plány.

BibTex


@article{BUT121263,
  author="Jan {Obrtlík}",
  title="Historie vzniku sboru Církve československé husitské v Náměšti nad Oslavou a jeho architektonicky významné budovy",
  annote="Vznik Církve československé husitské byl jedním z významných důsledků politické, kulturní a náboženské transformace, kterou česká společnost prošla po roce 1918 v prvních letech samostatné Československé republiky. Příspěvek se zabývá historickými předpoklady vzniku samostatné československé církve navazující na národní náboženskou tradici (Jan Hus, Jan Ámos Komenský, Cyril a Metoděj). Poté sleduje vznik a rozvoj náboženské obce této církve v Náměšti nad Oslavou. Zvláštní pozornost věnuje dosud nedoceněné budově sboru postavené ve stylu pozdního funkcionalismu v období těsně po Mnichovské dohodě. Budova sboru je architektonicky zcela srovnatelná s jinými meziválečnými novostavbami CČS, které nacházíme v Praze nebo Brně figurujícími na stránkách učebnic moderní architektury. A ač jde o návrh studenta inženýrství, vykazuje harmonické uspořádání a znaky charakteristického stavebního projevu, kterým se novostavby československé církve v té době vyznačovaly (suterénní společenská místnost, kolumbárium a umístění hlavního chrámového vstupu na vyvýšenou terasu). Příspěvek dále sleduje i vnitřní umělecké vybavení, které z budovy sboru činí všestranně kvalitní umělecké dílo a spolu s architekturou je interpretuje v dobovém tvůrčím i náboženském kontextu. Text je doplněn aktuální fotodokumentací a původními stavebními plány.",
  address="Muzejní a vlastivědná společnost v Brně",
  chapter="121263",
  howpublished="print",
  institution="Muzejní a vlastivědná společnost v Brně",
  number="2",
  volume="LXIX/2017",
  year="2017",
  month="may",
  pages="149--157",
  publisher="Muzejní a vlastivědná společnost v Brně",
  type="journal article - other"
}