bakalářská práce

Vliv pH na vlastnosti agregátů polyelektrolyt-tenzid

Text práce 1.03 MB

Autor práce: Ing. Jana Mourycová

Ak. rok: 2010/2011

Vedoucí: prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc.

Oponent: prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc.

Abstrakt:

V této bakalářské práci byl studován vliv pH na agregaci polyelektrolyt- tenzid za použití fluorescenční spektroskopie a jako fluorescenční sonda byl použit pyren. Jako polyelektrolyt byl použit hyaluronan o dvou různých molekulových hmotnostech. Byly použity dva tenzidy, ionogenní kationaktivní tenzid cetyltrimethylamonium bromid(CTAB) a druhý  byl neionogenní tenzid polyoxyethylene (20) (TWEEN 20). Při měření vlivu pH, v rozsahu hodnot 3-10, nebyly pozorovány žádné významné změny systému. Systém je stabilní vůči změnám pH v pozorovaném rozmezí. Při vyšší koncentraci ionogenního kationaktivního tenzidu (CTAB) a vyšší molekulové hmotnosti hyaluronanu docházelo k fázové separaci gelu.

Klíčová slova:

hyaluronan, pyren, tenzidy, pH, fluorescenční spektroskopie

Termín obhajoby

21.06.2011

Výsledek obhajoby

obhájeno (práce byla úspěšně obhájena)

znamkaAznamka

Klasifikace

A

Průběh obhajoby

Klučáková – Kolikrát bylo měření opakováno, proč nejsou u CMC uvedeny chyby stanovení? Prchal – Odkud bylo zjištěno působení dané látky v oblasti tumoru, v BP chybí zdroj (odkaz)? Taraba – Proč byla pro měření zvolena hodnota pH = 10? Veselý – Jaký je rozdíl mezi směrodatnou odchylkou a směrodatnou odchylkou výběr?

Jazyk práce

čeština

Fakulta

Ústav

Studijní program

Chemie a chemické technologie (BPCP_CHCHT)

Studijní obor

Spotřební chemie (BPCO_SCH)

Složení komise

prof. Ing. Martina Klučáková, Ph.D. (předseda)
prof. Ing. Boleslav Taraba, CSc. (místopředseda)
prof. RNDr. Vítězslav Otruba, CSc. (člen)
doc. Ing. Václav Prchal, CSc. (člen)
prof. Ing. Michal Veselý, CSc. (člen)

Jana Hejná začala pracovat na úkolech bakalářské práce s dostatečným předstihem. To jí umožnilo rozvážně a svědomitě plnit zadané úkoly. Bez potíží zvládla techniku fluorescenční spektroskopie, samostatně rozvrhovala experimenty a vyhodnocovala naměřená data. Prokázala schopnost samostatně řešit zadané úkoly i navrhovat způsoby jejich řešení.
Kritérium hodnocení Známka
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování C
Využití poznatků z literatury B
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse A
Závěry práce a jejich formulace A
Využívání konzultací při řešení práce A
Celkový přístup k řešení úkolů A
Zobrazit více

Známka navržená vedoucím: A

Oponentní posudek bakalářské práce Jany Hejné
„Vliv pH na vlastnosti agregátů polyelektrolyt-tenzid“

Bakalářská práce Jany Hejné, vypracovaná pod odborným vedením prof. Ing. Miloslava Pekaře, CSc., se zabývá agregací 2 typů povrchově aktivních látek  (CTAB-cetyltrime- tylamonium chlorid, TWEEN - polyoxyetylen) v přítomnosti hyaluronanu (HyA) jako polymerního elektrolytu. Studován je zejména vliv pH roztoku a molekulové hmotnosti polyelektrolytu na kritickou micelární kondenzaci (CMC). Po krátkém úvodu jsou v kapitole Teoretická část stručně uvedeny definice základních pojmů, souvisejících s řešenou problematikou, jakož i teoretické základy fluorescenční spektroskopie jako nosné metody studia. V rámci kapitoly Materiály a metody (Kapitola 4) jsou uvedeny struktury základních chemikálií, metody přípravy zásobních roztoků a vzorků a způsob vyhodnocení fluorescenčních spekter za účelem měření CMC. Těžiště práce představuje kapitola 5 (Výsledky a diskuze), ve které jsou prezentovány formou 12 grafů experimentální výsledky. Ty spočívají ve vyjádření závislosti definovaných parametrů fluorescenčních spekter  (EmPI, ExPI, E:M) na logaritmu koncentrace povrchově aktivní látky resp. jejich závislosti na pH roztoku, přičemž jednotlivé grafy jsou současně komentovány. Získané výsledky jsou v závěru práce sumarizovány. Celkově je bakalářská práce po obsahové stránce prezentována na dobré úrovni, což ovšem nemůže být konstatováno o stránce formální. Zde působí rušivě velký počet překlepů, kterým se dalo při pečlivé kontrole textu studentkou předejít.
K práci mám následující dotazy a připomínky:
1. Hodnoty CMC u čistých PAL se vyhodnocují z grafů EmPI, ExPI , E:M = f(log c) (str. 21, 22, 24), přičemž první dvě závislosti mají tvar obrácené S- křivky. V přítomnosti HyA však uvedené závislosti v případě CTAB tento tvar nemají. (graf. 2, 3), což je přisouzeno tzv. fázové separaci. Co se chápe pod tímto pojmem?   
2. Ze serie experimentů vyplývá, že  hodnoty EmPI, ExPI, na hodnotě pH nezávisí, stejně tak se zdá, že ani molekulová hmotnost HyA nemá velký vliv na CMC resp. koncentraci fázové separace (viz Tabulky). Jelikož nosiče léčiv pracují v lidském těle za fyziologických podmínek (37oC), nebylo by žádoucí prověřit také vliv teploty na agregační procesy v soustavě HyA-tenzid?
3. V textu v rámci kapitoly Výsledky a diskuze se nenachází odkaz na obrázky, které jsou začleněny do přílohy (str. 35).  Z tohoto důvodu  bych požádal o jejich komentář.
Při celkovém hodnocení bakalářské práce studentky Jany Hejné je nutné vyzdvihnout její přínos k rozšíření znalostí o agregačních procesech v soustavě hyaluronan – tenzid, sehrávajících důležitou úlohu při přípravě nosičů léčiv. Z tohoto důvodu hodnotím, i přes některé výše uvedené připomínky, předloženou práci pozitivně.
 
V Brně 23. 5. 2011                                                               prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc.
Kritérium hodnocení Známka
Splnění požadavků zadání A
Logické členění práce A
Kvalita zpracování výsledků B
Interpretace výsledků, jejich diskuse B
Využití literatury a její citace A
Úroveň jazykového zpracování C
Formální úroveň práce – celkový dojem D
Závěry práce a jejich formulace B
Otázky k obhajobě:
  1. 1. Hodnoty CMC u čistých PAL se vyhodnocují z grafů EmPI, ExPI , E:M = f(log c) (str. 21, 22, 24), přičemž první dvě závislosti mají tvar obrácené S- křivky. V přítomnosti HyA však uvedené závislosti v případě CTAB tento tvar nemají. (graf. 2, 3), což je přisouzeno tzv. fázové separaci. Co se chápe pod tímto pojmem? 2. Ze serie experimentů vyplývá, že hodnoty EmPI, ExPI, na hodnotě pH nezávisí, stejně tak se zdá, že ani molekulová hmotnost HyA nemá velký vliv na CMC resp. koncentraci fázové separace (viz Tabulky). Jelikož nosiče léčiv pracují v lidském těle za fyziologických podmínek (37oC), nebylo by žádoucí prověřit také vliv teploty na agregační procesy v soustavě HyA-tenzid? 3. V textu v rámci kapitoly Výsledky a diskuze se nenachází odkaz na obrázky, které jsou začleněny do přílohy (str. 35). Z tohoto důvodu bych požádal o jejich komentář.
Zobrazit více

Známka navržená oponentem: B

Odpovědnost: Mgr. et Mgr. Hana Odstrčilová