Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Detail oboru
FSIZkratka: D-KPIAk. rok: 2015/2016Zaměření: Stavba letadel a provoz letadel
Program: Stroje a zařízení
Délka studia: 4 roky
Akreditace od: Akreditace do: 31.12.2020
Profil
Tento obor připravuje studenty na samostanou tvůrčí práci v konstrukční praxi a klade důraz na komplexní znalosti, integrování poznatků vědy, techniky a také umění v procesu projektování. Studenti , kteří se soustředí na problémy oblasti procesního inženýrství, jsou vedeni k samostatnosti při řešení vývoje, optimálního vedení, efektivního navrhování a projekce procesů v různých průmyslových oblastech.
Garant
prof. Ing. Václav Píštěk, DrSc.
Vypsaná témata doktorského studijního programu
V současné době se v konstrukci silových a řídicích soustav letadel začínají využívat hydro a elektro – mechanické aktuátory. Tyto aktuátory musí mít požadované statické i dynamické vlastnosti z hlediska přenosu výchylek, sil a výkonů. Svojí činností ovlivňují letové vlastnosti letounu a tím i bezpečnost letu. Cílem práce bude navrhnout metodiku analýzy dynamických a tuhostních charakteristik aktuátorů teoretickým rozborem, modelováním v programu Matlab-Simulink a experimentálním měřením na reálných aktuátorech.
Školitel: Třetina Karel, doc. Ing., CSc.
Kompozitní materiály mohou být obecně vnímány jako konstrukce dvou a více rozdílných homogenních materiálů vzájemně spojených za účelem zlepšení jejich mechanických vlastností. Tímto způsobem lze dále rozšiřovat použitelnost konvenčních materiálů v inženýrské praxi. Problematickou částí je však jejich vnitřní porušování, kdy z makroskopického hlediska se materiál jeví jako celistvý, nicméně uvnitř materiálu mohou být rozvinuta poškození, která mohou způsobovat snížení mechanické únosnosti. Tato porušení nemusí být na první pohled patrná a zpravidla bývají obtížně detekovatelná. Nejvýznamnější roli hrají v tomto případě rozhraní mezi jednotlivými konstituenty a odhad chování porušování je tedy mnohdy komplikovaný. K odhadu efektivních makroskopických vlastností kompozitního materiálu lze s výhodou použít mnoha analytických přístupů založených na mechanice kontinua nehomogenních materiálů. Nicméně, tyto odhady neumějí pracovat s poškozením rozhraní a považují spojení jako dokonalá. Avšak, jsou-li tato rozhraní slabá, může dojít k porušení soudržnosti konstrukce kompozitních materiálů, přestože nebylo dosaženo mezního stavu jednotlivých konstituentů. Druhým typem porušení pak může být stav, kdy bylo lokálně dosaženo mezního stavu jednoho z konstituentů, avšak díky silnému rozhraní není makroskopicky porušena soudržnost celé konstrukce. Slabší konstituent pak pouze přispívá zbytkovou únosností k provozu kompozitní konstrukce, který však již může být značně omezen. Analyticky zjištěné efektivní charakteristiky tedy mohou být zatíženy tímto efektem a nemusí vždy přesně interpretovat skutečnost. K řešení tohoto typu problému může být s výhodou použita metoda konečných prvků. Známe-li materiálové charakteristiky jednotlivých konstituentů a konstrukci kompozitního materiálu, díky numerickému modelování je možné zjišťovat efektivní materiálové charakteristiky kompozitních materiálů, optimalizovat jejich použitelnost a odhalit mechanickou podstatu jejich porušování. Dizertační práce si bere za cíl, za použití numerického modelování metodou konečných prvků, zkoumat vliv rozhraní vybraných typů kompozitních materiálů, čímž může být přispěno k lepšímu pochopení jejich porušování. Budou vypracovány postupy, při jejichž použití bude možné přesněji stanovit efektivní mechanické vlastnosti kompozitních materiálů a jejich použitelnost. Tyto postupy budou založeny na numerickém modelování porušování kompozitu. Bude-li znám proces porušování, mohou být na základě vytvořených metodik vznesena doporučení k optimalizaci konstrukce kompozitního materiálu z hlediska únosnosti a spolehlivosti.
Školitel: Juračka Jaroslav, doc. Ing., Ph.D.
Obecný přehled typických chyb pilotů, které se objevují v daných fázích letu. Detekce a signalizace těchto chyb. Možnosti využití technických zařízení pro prevenci důsledků těchto chyb. Následné postupy. Řešení úlohy v reálném čase.
Školitel: Vosecký Slavomír, doc. Ing., CSc.
Současný vývoj nových technologií a způsobů měření parametrů turbulence v úplavu letadel a chování vzdušných proudů v turbulenci v úplavu (RECAT – Re – categorization of Wake Turbulence Separation Minima – projekt ICAO) vyžaduje zavedení nových kategorií letadel. Disertační práce má být studií vlivů těchto změn na bezpečnost provozu, kapacitu letiště a časová zpoždění letů na hlavním civilním letišti ČR.
Cílem disertační práce je navrhnout přístup aktivního řízení vírových struktur vznikajících na voze vedoucí ke zvýšení tlaku v zadní části vozu a tedy snížení aerodynamického odporu generované v této oblasti. Principiálně je snahou zvýšit disipaci vírů, které v zadní části výrazně přispívají ke snížení tlaku. Disipace víru je očekávaná pomocí geometrické úpravy tlumící nebo zcela zamezující vzniku jednotlivých víru a dále směřováním vírů, jejichž vzájemná interakce urychlí disipaci, sníží negativní dopad v oblasti. K řešení problému je zapotřebí nejprve dobře analyzovat současný stav. K tomuto poslouží vhodně zvolené CFD nástroje. K popisu proudění s důrazem na potlačení numerické disipace se nabízí zejména tyto metody: Partially averaged Navier-Stokes (PANS) a Detached eddy simulation (DES). Nejvhodnější nástroj spolu s turbulentním modelem bude vybrán v průběhu řešení. Předběžně je očekáván zeta-f turbulentní model. K vizualizaci vírových struktůr bude třeba vhodně nastavit postprocesingový nástroj.
Studijní plán oboru není zatím pro tento rok vygenerován.