Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Detail oboru
FAZkratka: URBANAk. rok: 2015/2016
Program: Architektura a urbanismus
Délka studia: 4 roky
Profil
Schopnost doktoranda samostatně vědecky pracovat na zvoleném problému, zvládnutí metodiky vědecké práce, zejména analýzu problému a syntézu získaných poznatků a jejich tvůrčí aplikaci do navrhovaného řešení.
Klíčové výsledky učení
Absolvent je připraven k samostatné badatelské a vědecké práci v oblasti teorie architektury a urbanismu, je schopen samostatně a na vědecké úrovni řešit praktické problémy v oboru architektury a urbanismu, publikuje výsledky své praktické i teoretické činnosti, a to i v některém ze světových jazyků, je schopen pedagogického působení na vysoké škole.
Profesní profil absolventů s příklady
Vědecko-výzkumná pracoviště zaměřená na problematiku architektury a urbanismu. Vysoké školy, na nichž se vyučuje obor architektura a urbanismus. Orgány státní správy (odbory výstavby všech stupňů, odbory územního plánu apod.), specializovaných organizací a úřadů (např.památkové péče) apod.
Vstupní požadavky
Řádné ukončení magisterského studia v oboru architektura a příbuzných oborů na vysokých školách v ČR a na školách architektury v zahraničí. Úspěšné absolvování přijímacího řízení, ve kterém uchazeč prokazuje zájem i odborné předpoklady pro vědeckou práci.
Garant
prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.
Vypsaná témata doktorského studijního programu
Doktorandská práce bude zaměřena k prozkoumání doposud méně známých skutečností, souvislostí a konfliktů v architektuře 2. poloviny XX. století, v rámci mezinárodního kontextu.
Školitel: Šlapeta Vladimír, prof. Ing. arch., DrSc.
Územní plány a vyhlášky determinují možnost rozvoje a výstavby v záplavových územích. Záplavy ale nehrozí pouze z velkých vodních toků a realizace protipovodňových opatření nemusí být dostatečnou ochranou. Praxe prokazuje, že stejným problémem jsou přívalové deště a neschopnost retence v krajině i zastavěném území. Jak se tedy mohou rozvíjet města reagující na klimatické změny v přírodě?
Školitel: Františák Luboš, Ing. arch., Ph.D.
Dnešní města a jejich veřejná prostranství jsou vystavena měnícím se společenským požadavkům. Jak hodnotit míru naplnění těchto potřeb ve veřejně přístupných prostorách dnešních měst? Vyhovují nám z tohoto pohledu více klasická evropská města nebo města moderní? Jak postupovat při přestavbě a zvelebování těchto míst?
Školitel: Kopáčik Gabriel, doc. Ing. arch., Dr.
Globální změny a urychlení rozvoje světa vyvolává změny demografických, sociálních a ekonomických poměrů rozvoje měst. Novým fenoménem v některých evropských městech je snižující se potenciál bydlení v centrech měst. Bydlení ve městě je základní funkční složkou města, determinuje jeho smysl. Obnovení významu centra města znamená především hledat novou kvalitu městského bydlení. Úspěšné příklady měst z kulturního prostoru Střední Evropy, která aplikovala principy kompaktního města a udržitelného urbanismu budou zdrojem kritického hodnocení. Nosným tématem disertační práce je hledání aktuální urbánní strategie pro návrat bydlení do center našich měst.
Školitel: Havliš Karel, doc. Ing. arch.
Historické obytné kolonie měly vliv na utváření urbanistického a architektonického rázu města Brna. Jejich odkaz má vliv i na soudobý obraz města.
Školitel: Koutný Jan, prof. Ing. arch., CSc.
Nospace - neměsto - nemísto - urbánní lada - proluky a další prázdné plochy ve městě, nevyužívané tak jak by mohly, nesloužící plně obyvatelům ani návštěvníkům, jsou častým problémem mnohých evropských měst. Jak opět plnohodnotně zapojit tato místa do organismu města?
Doktorandská práce bude prověřovat a zkoumat dílčí nebo komplexní pohledy na českou architekturu, urbanismus a teorii v období 1. poloviny XX. století, v rámci mezinárodního kontextu.
Součástí našich obcí jsou relativně rozsáhlé církevní areály a stavby. Z důvodů dlouhodobého úbytku aktivních věřících i nedávné restituce majetků nejsou některé z nich optimálně využity. Mnohé se nacházejí ve významných polohách uvnitř našich měst, a jejich potenciál možného uplatnění v životě sídla je proto velký. V rámci tématu bude zkoumáno jak jejich historické podhoubí tak i možnosti nového využití.
Témata postindustriálních měst, zejména téma jejich obnovy, přestavby, kultivace a recyklace území jsou společná pro většinu evropských měst, jejichž dynamický růst byl převážně podporován a rozvíjen na industriální bázi. Jako řada jiných evropských měst, jejichž rozvoj byl urychlován expanzí průmyslu, mají také česká a moravská města obdobný scénář svého reálného rozvoje. Teorie plánování rozvoje měst, urbanismus jako komplexní disciplína se nastalé situaci postindustriálního rozvoje měst také přizpůsobuje. Aktuální urbánní strategie a taktiky pro obnovu, transformaci a recyklaci území po průmyslu, vycházející z principů udržitelnosti, jsou již úspěšně aplikovány v řadě evropských měst. Srovnání úspěšných modelů transformace postindustriálních území ve vybraných městech střední Evropy a jejich kritické hodnocení bude předmětem zkoumání. Cílem disertační práce je rámcově stanovit podmínky pro reálnou aplikace podobných strategií a taktik pro postindustriální města v ČR.
Důsledky extrémního počasí - povodně (resp. sucha) historicky ovlivňovaly rozvoj našich sídel. Projevy extrémního počasí za poslední dvě desetiletí vyvolávají aktuální potřebu charakterizovat urbanistický rozvoj, který by co nejvíce eliminoval rizika plynoucí z těchto jevů.
Školitel: Wittmann Maxmilian, doc. Ing. arch., Ph.D.
Veřejná prostranství (především náměstí) malých měst byla v minulosti hlavním těžištěm jejich aktivit a výrazem jejich vitality. V průběhu 20. století byl vývoj těchto měst mnohdy poznamenán pro ně nepříznivým vývojem procesu urbanizace, což mělo často negativní dopad na jejich vývoj. Úkolem disertační práce bude zjistit, jakou roli mohou veřejná prostranství sehrát v procesu obnovy, revitalizace a rozvoje malých měst.