/ Pozor na mozkovou nečinnost!

Absolvent VUT v Brně Tomáš Blumenstein je od roku 2007 předsedou Mensy ČR, mezinárodní organizace sdružující nadprůměrně inteligentní lidi. V roce 2002 absolvoval Fakultu stavební Vysokého učení technického v Brně a v současné době se živí jako projektant a IT technik. V roce 1995 se poprvé zúčastnil testování IQ a stal se členem Mensy České republiky, v roce 2007 byl zvolen jejím předsedou. Volný čas tráví s přáteli, na mensovních akcích, ale také s rodinou – je ženatý a má dvě děti.

Vztah k VUT mám nadmíru kladný a hrdě se k němu hlásím. V užším kontaktu se stavební fakultou jsem byl v roce 2006, kdy jsem, tehdy jako prostějovský zastupitel, inicioval pobočku FAST v Prostějově – všechny smlouvy byly uzavřeny, ale projekt ztroskotal na malém zájmu studentů v přijímacím řízení, a nakonec i města. Před rokem jsem rovněž nadšeně vstoupil do vznikajícího Spolku absolventů FAST, ale kvůli mensovním aktivitám nemám na aktivnější činnost dost času. V každém případě vždy rád vidím, jak areály jednotlivých fakult vzkvétají.

Má podle Vás člověk s nadprůměrným IQ vyšší šance uspět v život – jak v pracovním, tak i soukromém?

V pracovním určitě. Inteligence je vrozený potenciál a záleží na dalších vlastnostech, jako je píle, ctižádost nebo pracovitost, jak ji využijete. Zrovna třeba pro technické obory je určitá hodnota IQ podmínkou nutnou. V soukromém životě už je to složitější, tam daleko více záleží na jiných rysech osobnosti, které s inteligencí nekorelují.

Nakolik Vás funkce v Mense zaměstnává a jak se vám daří kloubit mensovní povinnosti s těmi pracovními?

Momentálně mě Mensa vytěžuje vydatně. Rozjíždíme několik projektů pro nadané děti, jako například Mensa pro školky (www.mensantc.eu), Kluby ND (deti.mensa.cz) nebo Logická olympiáda (www.logickaolympiada.cz). Na letošní rok jsme také vyhráli pořádání celoevropského setkání Mensy EMAG (www.mensa-emag.eu), což je v kombinaci s normálním chodem organizace už skoro kritické. Takže moje živnost projektanta trochu skomírá a také se musím přiznat, že se dodnes, ač téměř osm let po škole, nepovažuji za dobrého odborníka.

Není to škoda? Kde vlastně působíte?

Tak z hlediska profesního i finančního to škoda je. Ale na druhou stranu mám široký záběr a baví mě to. Ty aktivity mi připadají smysluplné a manželka mi to toleruje. Působím jako živnostník zejména pro architektonickou a projekční kancelář CAD Projekt plus v Prostějově a děláme administrativní, výrobní i bytové stavby.

Jaký má Mensa vůbec smysl? Co je jejím cílem?

Cílem Mensy je zkoumat, podporovat a rozvíjet inteligenci ve prospěch lidstva, což je poměrně široký pojem. Máme dvě hlavní oblasti aktivit: jednak jsou to akce pro dospělé členy i veřejnost – jedná se o různé exkurze, přednášky, setkání místní, zájmová, mezinárodní i internetová a jejich přínos tkví v obrovském rozšiřování obzorů a také získáte řadu zajímavých přátel. Druhou oblastí jsou aktivity pro děti, zejména pro nadané děti, kde se snažíme jak podporovat školy v jejich vzdělávání, tak připravovat vlastní programy na jejich identifikaci a rozvoj. A tato oblast má ještě větší význam, protože zatímco pro dospělého je vyšší IQ téměř vždy výhodou, tak dítě v běžné škole může mít docela velké problémy, vůbec už nemluvě o tom, že potenciál nerozvíjený v dětském věku je ztracen navždy.

Nenapadlo Vás někdy uvažovat o spolupráci Mensy a VUT?

Napadlo. Již před časem jsme zahájili spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, která pociťuje nedostatek kvalitních uchazečů o studium a začala připravovat projekty pro střední a základní školy s cílem propagovat přírodní vědy a tímto způsobem pak vyhledávat a podchytit nadané děti již v raném věku. Domnívám se, že i pro VUT by to mohla být šance, jak udržet vysokou kvalitu svých absolventů. Pokud by se podařilo vytvořit programy, které už na základních školách osloví chytré děti a přitáhnou je k technickým oborům, nebudou si pak vybírat „populární“ manažerské a ekonomické školy. A to je dle mého názoru důležité nejen pro VUT, ale i pro budoucnost celé republiky.

Jak známo, že inteligenci lze cíleně pěstovat. Nakolik je například inteligence závislá na věku? A lze o vysokou inteligenci v důsledku destruktivního způsobu života přijít?

Inteligence je jako psychologická veličina definována vaším výkonem v rámci vaší věkové skupiny (u dětí je to přímo 100x mentální věk / fyzický věk), pro statistiky: normální rozdělení se střední hodnotou 100 a směrodatnou odchylkou 15. Takže je zřejmé, že naše IQ se v průběhu věku nemění, nicméně se mění samotný intelektový výkon – do 17 let roste, od 30 let klesá. Destruktivním způsobem života, do kterého ovšem můžeme zahrnout i mozkovou nečinnost, se můžeme skutečně o podstatnou část výkonu připravit. Takže na sebe dávejte pozor!